je nekonkrétní, neobjektové, nefigurativní, někdy označované i jako čisté umění.
Ve výtvarném umění se jedná o značně různorodý proud, ať už svými východisky, nebo cíli, představami o společenské funkci umění, vztahem k zobrazování, anebo způsobem tvorby. Těmito aspekty lze abstraktní umění rozdělit do dvou proudů. Jeden vychází ze základních prvků výtvarného umění (tvar, obrys, barva, světlo, linka, křivka), které nejsou vázány na reálné objekty. Přes rezignaci na jejich zobrazení není upuštěno od obsahu, sdělení a smyslu výtvarného díla. Druhý proud naopak ze skutečnosti vychází, nezobrazuje ji konkrétně, nýbrž ji tvarově a barevně zjednodušuje.
Abstraktní umění vzniká ve 20. století, jeho přímým předchůdcem a inspirací byl kubismus
Kořeny modifikací abstraktního umění jsou těsně spjaty nejen s obrazovou sférou a experimentováním ve výtvarném umění, nýbrž také s vědními objevy na poli optiky, fyziky, ale i jiných oborů např. psychologie. Při aplikaci poznatků vědních oborů sehrála velkou roli i literatura a hudba. 

Vybraní představitelé abstraktního umění:

JEAN DUBUFFET (1901-1985)

HANS HARTUNG  (1904-1989)
PAUL KLEE (1879-1940)
WILLEM DE KOONIG (1904-1997)
KAZIMIR MALEVIČ (1878-1935)
PIET MONDRIAN (1872-1945)
BARNETT NEWMAN (1905-1970)JACKSON POLLOCK (1912-1956)

MARK ROTHKO (1903-1970)
VASILIJ KANDINSKIJ (1866-1944)
FRANTIŠEK KUPKA (1871-1957)